Arménie

Detail státu

Arménie Arménie - transparent

Nabízíme 1 ubytovacích kapacit za cenu 35 800 Kč - 35 800 Kč.

Vlajka ArménieSymboly Arménie, která jako první země na světě přijala křesťanství, jsou jezero Sevan a bájná hora Ararat, jejíž vrchol sice dnes leží na turecké straně společné hranice, ale neodmyslitelně vytváří mohutnou horskou kulisu hlavního města Jerevan. Jsou zde i významné památky zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO. Vše navíc podtrhuje místní vyhlášená kuchyně, mimořádná pohostinnost a nepředstíraná otevřenost místních lidí.

POLOHA: Malá zakavkazská republika Arménie je vnitrozemským státem v jihozápadní Asii. Někteří cestovatelé tuto zemi ještě zařazují do Evropy, jiní zase až na Blízký východ. Arménie sousedí s Ázerbájdžánem, Íránem, Gruzií a Tureckem.  Takřka celý povrch Arménie zabírají náhorní plošiny a kavkazské hory. Pouze území kolem řeky Aras na severu země má nadmořskou výšku nižší než 1000 metrů.

Oficiální název státu Arménská republika

Rozloha:  29 743 km2

OBYVATELSTVO:  3 274 300 (z toho ve městech: 2 096 000 neboli 64 %; na venkově: 1 178 300 neboli 36 %). Hustota osídlení na km2: 110 obyvatel.  Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 2 286 300 (69,8 %). Přibližně 2/3 obyvatelstva jsou ve věkové skupině 15-65 let (průměrná délka života dle informací z roku 2012 = 74 let, muži: 71, ženy 78 let). Národnostní složení:97,9 % Arméni, 1,3 % Jezídi, 0,5 % Rusové, 0,3% ostatní. V Arménii nadto žije více než 20 národnostních skupin. Kromě výše uvedených dále Řekové, Asyřané, Ukrajinci, Poláci, Němci, Židé, Gruzínci, Romové, Mordvini, Osetinci, Udové a Tatové.

NÁBOŽENSTVÍ: Arménská apoštolská církev (95%), jiné křesťanské církve 4 %, Jezídi 1%. K jiným křesťanským církvím patří baptisté a presbytariáni. V zemi působí Římskokatolická církev a Mechitaristická katolická církev (kongregace benediktinských mnichů Arménské katolické církve).  Jezídští Kurdové žijí hlavně v západní části země a praktikují jezídismus. V zemi žije malá židovská komunita (cca 700 lidí). Část Kurdů vyznává sunnitský islám.

Úřední jazyk: arménština; ruština je v Arménii druhým jazykem, mladá generace se stále více učí anglicky.

Administrativně správní členění: 11 provincií : Aragatsotn, Ararat, Armavir, Gegharkunik, Kotayk, Lorri, Shirak, Syunik, Tavush, Vajots Dzor, Yerevan.  V čele jednotlivých provincií stojí guvernéři jmenovaní vládou. V čele hlavního města stojí starosta volený Radou starších hlavního města, vzešlou z komunálních voleb.

HLAVNÍ MĚSTO: Jerevan (přibližně 1,3 milionu obyvatel)

DALŠÍ MĚSTA:  Gyumri (dříve Leninakan), Hrazdan, Vanadzor (dříve Kirovakan), Ijevan, Alaverdi.

MĚNA: dram (AMD), který se dělí na 100 luma (v oběhu od 22. listopadu 1993). Měnu vydává pouze Centrální banka Arménie.  V současné době jsou v oběhu bankovky v hodnotě 1 000, 5 000, 10 000, 20 000, 50 000 a 100 000 AMD, a mince v hodnotě 10, 20, 50, 100, 200 a 500 AMD.   

KLIMA: Klima Arménie se řadí do oblasti suchých subtropů. Charakter podnebí je kontinentální s velkými rozdíly teplot mezi zimou a létem. Významným činitelem ovlivňujícím počasí je nadmořská výška území. Vyšší polohy mají sníh v průběhu celého roku. Průměrné srážkové úhrny se pohybují kolem 300 mm/rok.

ČASOVÉ PÁSMO: časový posun +3 hodiny (zimní období), +2 hodiny (letní čas).

MÍSTNÍ KUCHYNĚ: Arménská kuchyně má několik hlavních specialit. Velmi rozšířený je arménský chléb tzv. lavaš, je to obdoba arabských placek, peče se přilepený na stěnách pece a skladuje se i rok v suché podobě.  Velmi dobré jsou arménské šašliky neboli kousky masa na tyči opečené nad ohněm. Kromě nich je možné si dát kebab, který se podává v mleté podobě připomínající jakési podélné karbanátky. V Urartské nížině a u jezera Sevan jsou velmi levné a chutné ryby.  V každém obchodě je možné koupit vážené sušenky a bonbóny. Bonbóny slouží také jako sladidlo ke kávě. Čaj se prakticky nepije.  V Arménii se také vaří pivo (Killikia). Arménské víno je vyhlášené a chutná velmi sladce, podobně jako portské.

VÍZOVÁ POVINNOST: Občané ČR, stejně jako občané ostatních členských zemí EU, mohou od 10. ledna 2013 vstoupit na území Arménie a pobývat tam 180 dní během období jednoho roku bez víz. V Arménii sice oficiálně platí přihlašovací povinnost, tj. cizinec se musí do 3 dnů po vstupu na území Arménie přihlásit na policii (hotely tak činí automaticky), avšak v praxi registrace v současné době vyžadována není.

DOBA LETU: 3,5hod (přímý let)

Očkování: při cestě do Arménie není povinné žádné očkování. Doporučeno je očkování proti: břišnímu tyfu, malárii, tetanu, vzteklině, žloutence typu A a B.

Státní svátky:

  • 1. ledna – Nový rok
  • 6. ledna – Vánoce
  • 8. března – Mezinárodní den žen
  • 24. dubna – Den památky obětí genocidy
  • 9. května – Den vítězství a míru
  • 28. května – Den 1. republiky
  • 5. července – Den ústavy
  • 21. září – Den nezávislosti (hlavní svátek)

Památné dny:

  • 28. ledna – Den Národní armády Arménie
  • 7. dubna – Den matek
  • 7. prosince – Den památky obětem zemětřesení

V úřadech a institucích je pětidenní pracovní týden. Obvyklá pracovní doba ve státních úřadech, bankách atd. je od 9 do 17:30 hodin. Řada obchodů, zejména soukromých se smíšeným zbožím, je otevřeno 24 hod 7 dní v týdnu. Ostatní obchody mají otevřeno od 9:00 do 18:00, supermarkety do 21:00 hodin.

Jerevan hlavní město Arménie, nachází se 12 km od hranice s Tureckem. Na rozloze cca 230km2 žije kolem 1,3 milionu obyvatel. Město bylo několikrát v průběhu historie postiženo silným zemětřesením. Během posledního velkého zemětřesení, které proběhlo v roce 1988, zemřelo cca 25 000 lidí (spodní hranice odhadu) a byla zničena většina průmyslového zázemí města. Město bylo vybudováno na místě, kde se od roku 783 př. n. l. nacházela starodávná pevnost. Díky strategické pozici se tudy brzy začaly křižovat staré obchodní cesty z Ruska a Anatolie do Persie. Hlavní rozvoj města začal na začátku 20. století, kdy se město dočkalo ohromné vlny arménských navrátilců do své vlasti. Pod sovětskou nadvládou byla vybudována univerzita, školy, akademie věd, divadlo, hudební síně a muzea. Průmysl města je založen hlavně na chemickém průmyslu, strojírenství, výrobě syntetického kaučuku, pneumatik, mědi, hliníku, elektrického zařízení, hodin, potravin, ale i vína či pálenky.

Garni je vesnice v arménské provincii Kotajk, nacházející se 28 km od Jerevanu v údolí řeky Azat. Má 7 215 obyvatel. Je proslulá především pevnostním komplexem z 1. století, ale i dalšími stavbami. Římský chrám zasvěcený bohu slunce Heliovi je v Arménii poněkud neobvyklá památka. Ale má své vysvětlení. Chrám byl postaven v prvním století našeho letopočtu.

Klášter Geghard je architektonicky unikátní klášter. Byl založen již ve 3. století, hlavní kaple však byla vystavěna až v roce 1215. Přilehlé údolí Azat tvoří další dominantu celé krajiny. Klášter je od roku 2000 zapsán společně s údolím na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Ečmiadzin do roku 1945 Vagharšapat je město nedaleko arménského hlavního města Jerevanu, sídlo katholikose, hlavy Arménské apoštolské církve. Významné chrámy tohoto svatého města se od roku 2000 nachází na Seznamu světového dědictví UNESCO. Počátky města sahají již do 4. století př. n. l. Ve městě se nachází velká řada památek, především ústřední chrám, katedrála sv. Matky Boží z roku 618.  Ečmiadzin je považován za jedno z  nejsvatějších míst v Arménii.Lokalita však čítá i řadu jiných památek, z nichž 3 další – chrámy sv. Gajane, sv. Hripsimy a Šoghakath – jsou spolu s hlavní katedrálou na seznamu UNESCA. K souboru jsou přiřazeny i zbytky katedrály v nedalekém Zvarthnocu.

Zvarthnoc  je město přibližně na půl cesty mezi Jerevanem a Ečmiadzinem. Město bylo vystaveno ve starověku, avšak později bylo zapomenuto a znovuobjeveno až ve 20. století.

Sevan , zvané též Gokča z tureckého Gökça, je horské jezero v Arménii, největší jezero na Kavkaze. Má rozlohu 1262 km² (v roce 1968). Průměrnou hloubku má 28,5 m a maximální hloubku 86 m. Leží v nadmořské výšce 1900 m v Arménské vysočině, obklopeno horskými hřbety. Na severozápadě to je Pambakský hřbet, na severovýchodě Sevanský hřbet, Gegamský hřbet na západě a Vardenisský hřbet na jihu. Sevan zaujímá centrální část mezihorské tektonické propadliny. Dvěma mysy je jezero rozděleno na menší severozápadní část (Malý Sevan) a velkou rozšířenou jihovýchodní část (Velký Sevan), které jsou spojené průlivem. Malý Sevan se odlišuje velkou hloubkou (86 m) a členitějšími břehy. Ve Velkém Sevanu je dno rovné, břehy málo členité a má maximální hloubku 35 m. Na  západním břehu poblíž novodobého města Sevan se nachází poloostrov Akdamar s již nefungujícím klášterem. Sevanský klášter původně ležel na ostrově, ale díky zavlažování hladina jezera v posledních desetiletích klesá a z ostrova se stal poloostrov plný pláží a parků. Do jezera ústí 28 nevelkých řek a vytéká z něj řeka Hrazdan (Zangu). Vodní hladina má blankytně modrou barvu a je průzračná do hloubky 11 m. Vyšší hladina je v červenci a srpnu a nižší v únoru a březnu. Ve vodní bilanci hrají hlavní přírůstkovou roli povrchové přítoky a srážky. Hlavní úbytkovou roli pak hraje odpar, podzemní odtok a řeka Hrazdan. Hladina jezera je udržována v rovnováze (+/- 1km3 ročně). Průměrná teplota povrchové vrstvy vody v červenci a srpnu je 17 až 19 °С, maximální 24 °С. V lednu a únoru teplota klesá na 1,5 až 1,8 °С. Velkou část roku je teplota konstantní. Celé jezero zamrzá jen ve výjimečně chladných zimách. Z ryb se v jezeře loví pstruh sevanský, usač, chramulja a také naturalizovaný síh oněžský.

Ararat je s 5137 m nejvyšší horou Turecka i Arménské vysočiny. Nachází se na východě Turecka, několik kilometrů od hranic s Íránem a Arménií. Je též národním symbolem Arménie, kde je známa i pod jménem Masis. Ararat je vulkánem se dvěma vrcholy - Velkým Araratem (5137 m) a Malým Araratem (3896 m).  Vrchol Araratu je trvale pokryt sněhem a ledem a tvoří výraznou dominantu celého kraje. Nejimpozantnější pohled na ni je z arménského hlavního města Jerevanu a okolí. Podle Bible někde na Araratských horách přistála po potopě světa Noemova Archa, podle některých snad na samotné hoře Ararat.

Architektonický komplex Haghpat leží v arménské provincii Lorri poblíž městečka Alaverdi, na pravém břehu řeky Dzoraget asi 10 km od hranic s Gruzií. Klášter Haghbat byl založen za vlády krále Abbáse III. Bagratouni (Milosrdného) (928 – 951) v těsném sousedství kláštera Sanahin. Oba kláštery pocházejí z období prosperity v průběhu Kiurikjanské dynastie (10. až 13. stol) a byly důležitým centrem arménské vědy a umění.. Dominantu tvoří štíhlá a vysoká zvonice, jinak je klášter zvenčí málo nápadný. Celkem klášter zahrnuje osm budov obklopených opevněnými hradbami. Nejstarší budovou komplexu je chrám sv. Kříže (St. Nishan), který byl postaven v letech 976 až 991. Klášter dnes patří Arménské apoštolské církvi. V roce 1996 byl klášter zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. V roce 2000 byl na seznam přidán i nedaleký (3 km vzdálený) klášter Sanahin a oba jsou vedeny pod společnou položkou Kláštery Haghpat a Sanahin.

Výsledky hledání
Náš tip
Arménie - Gruzie

Arménie - Gruzie

Arménie

1 termín / 0 Last minute / 0 First minute

Strava: PL Odlet: PRG Odjezd z: 0 míst

letecky


další nabídky >