Estonsko

Základní informace o destinaci:

Estonsko je jedna ze tří pobaltských zemí, která je dodnes turisty téměř nepoznaná. Díky tomu těm několika málo cestovatelům, kteří sem zamíří, nabízí dovolenou bez davů turistů a přecpaných turistických atrakcí, krásnou přírodu v čele s malebným baltským pobřežím a také skvostné hlavní město Tallinn s úžasným historickým jádrem, které je zapsáno na seznam UNESCO. Návštěvu Estonska doporučujeme spojit i se sousední Litvou a Lotyšskem. Od nejsevernější části Estonska je to k jižním hranicím Litvy jen 650 km a při jedné expedici si tak rovnou odškrtnete tři evropské země. Máte-li dostatek času, trajekty se lze dostat i do zemí Skandinávského poloostrova a procestovat tak během jedné cesty můžete skutečně pořádný kus Evropy.

Poloha:

Estonsko je nejmenší baltskou zemí. Je jen o něco větší než Švýcarsko. Krajina je převážně rovinatá, jsou tu rozsáhlé mokřiny a bažiny. V těchto oblastech jsou logicky nepříjemným jevem početná hejna komárů a hodí se tak repelent. Na 61% rozlohy země tvoří lesy. Nachází se tu nejvyšší hora celého Pobaltí, no hora, spíš kopec. 318 metrů vysoký Suur Munamägi. Ačkoliv je to země nejmenší z celého regionu, má největší podíl na pobřeží Baltského moře. Celé jeho pobřeží čítá na 1 500 ostrovů (oba jeho sousedi nemají ani jeden). Celková délka estonského pobřeží je 3 800 km

Rozloha:

45 339 km2, což je rozloha srovnatelná s Nizozemskem, Dánskem či Švýcarskem (resp. jen o málo větší). Estonsko je nejmenší ze tří pobaltských republik. Cca desetinu plochy tvoří ostrovy v Baltském moři, kterých je na 1 500.

Státní zřízení:

Estonská republika (estonsky Eesti Vabariik)
parlamentní republika

Obyvatelstvo:

V zemi žije více než 1,3 milionu obyvatel, tedy téměř dvakrát méně než v Lotyšsku a téměř třikrát méně než v Litvě. Počet obyvatel se v posledních letech snižoval, protože úmrtí je více než porodů a zároveň je více emigrantů odcházejících do zahraničí než přicházejících imigrantů.

Estonsko má velmi nízkou hustotu zalidnění. Zatímco zde připadá pouze 29 lidí na jeden km2, v rozlohou srovnatelném Nizozemsku je hustota obyvatel celých 408 lidí na jeden km² (v ČR má tento údaj hodnotu 133). V Nizozemsku tak žije na ploše dokonce o málo menší než Estonsko 13krát více obyvatel.

Problémem Estonska je (oproti západním zemím) relativně nízká pravděpodobnost dožití a bohužel také nezanedbatelný podíl nemocných HIV pozitivních (více než 1 %, převážně jsou to rusky mluvící obyvatelé). V rámci ruského etnika je také vyšší míra alkoholismu, drogových závislostí a sebevražd.

Hlavní město:

Estonská metropole Tallinn leží na severním pobřeží Estonska u Finského zálivu, zhruba 80 km na jih od Helsinek. Centrem města neprotéká žádná významná řeka (pouze východním předměstím Pirita teče stejnojmenná řeka). Na jižním okraji Tallinnu leží jezero Ülemiste, které je hlavním zdrojem pitné vody pro obyvatele. Městem prochází vápencový útes (součást Baltského štítu), hradní vrch Toompea ale není jeho součástí, je to samostatný pahorek. Tallinn má přibližně 435 000 obyvatel

Jazyk:

Jediným úředním jazykem je estonština, která náleží podobně jako finština k baltofinské větvi ugrofinských jazyků. S finštinou je tedy blízce příbuzná, ale oba jazyky nejsou vzájemně dobře srozumitelné. Vzdáleně je estonština příbuzná také s maďarštinou.

Používání dalších jazyků odpovídá etnickému složení. Široce rozšířená je ruština, i když nemá status úřední řeči, méně ukrajinština, běloruština a finština. V době okupace Sovětským svazem byla ruština povinným jazykem ve školách.

Měna a kurzy:

Od roku 2011 se platí eurem

Geografické ukazatele:

Pobřeží Baltského moře a Finského zálivu, které má dohromady délku 3 800 km, je na západě nížinné s velkými ostrovy Saaremaa (2,7 tisíc km²) a Hiiumaa (1 tisíc km²), na severu většinou skalnaté s nevysokými pobřežními útesy. Pozůstatkem posunů ledovců v poslední době ledové jsou tzv. bludné balvany, z nichž některé jsou obrovské.

Estonsko je součástí Východoevropské nížiny. Povrch země je převážně nížinný, místy zvlněný ledovcovými (morénovými) nánosy nebo močálovitý. Nadmořská výška stoupá směrem k jihovýchodu, kde se nachází pahorkatina Hannja přesahující 300 m n. m. Celých 47 % rozlohy Estonska pokrývají lesy.

Estonskou zajímavostí jsou meteoritické krátery, z nichž největší je kráter Kaali na ostrově Saaremaa. Vznikly přibližně před 3 500 lety.

Podnebí:

Klima je mírné, přechodné od přímořského ke kontinentálnímu.

Místní kuchyně:

Estonská kuchyně historicky vychází z jednoduchého a sytého rolnického jídla. Je proto založena na vepřovém (i jiném) mase, klobásách, bramborách, kysaném zelí a žitném chlebu, v pobřežních oblastech také na rybách. Z ryb bývá k dostání např. pstruh, okoun, candát, platýs nebo štika, nejtypičtější jsou ale sledi (heeringas nebo raïm) a šproty. Uzené ryby jsou specialitou především v okolí Čudského jezera. K dostání jsou i uzení či marinovaní úhoři a raci.

Stejně jako Skandinávci mají i Estonci rádi lesní plody, sbírají také houby a nepohrdnou zvěřinou. Na zimu se nakládají okurky i jiná zelenina a zavařují džemy. Běžnou přísadou do pokrmů je zakysaná smetana, kopr a křen. Z nápojů je nejoblíbenější pivo a vodka.

Suvenýry:

Estonsko je jako zbytek pobaltských zemí velice drahé, ceny jsou zde dokonce srovnatelné se Skandinávií. Hezké suvenýry objevíte v Tallinnu a v mnoha dalších větších městech. Nejčastěji se v zemi nakupují ručně vyráběné předměty, jako je keramika, stříbrné šperky, v kůži vázané knihy, jantar, ručně pletené oblečení a krajky. Mnoho lidí si z Estonska přiváží také sladký likér „Vana Tallinn“. Pokud navštívíte některý z pravidelně konaných místních trhů, můžete tam výhodně nakoupit potraviny i zboží denní potřeby a oblečení.

Vízová povinnost a vstupní formality:

Občané České republiky nepotřebují pro cestu do Estonska vízum, ale pouze tehdy, pokud doba plánovaného pobytu nepřesáhne 90 dní. Musí mít u sebe pouze platný cestovní pas nebo občanský průkaz se strojově čitelnou zónou.

Časové pásmo:

Časový posun: +1 hod. v době letního času
                        +1 hod. v době zimního času