Lotyšsko

Základní informace o destinaci:

Lotyšsko patří spolu s Litvou a Estonskem do soustátí, jež se souhrnně nazývá Pobaltí nebo Pobaltské republiky. Lotyšsko je doslovně tou prostřední z nich – geograficky leží právě mezi Litvou na jihu a Estonskem na severu, jeho rozloha je menší než litevská a větší než estonská, tohle podobně platí i pro počet obyvatel, ale třeba i pro ceny.

Poloha:

Lotyšsko leží na východním pobřeží Baltského moře. Pobřeží je málo členité, s širokým Rižským zálivem. Povrch země je nížinný nebo slabě zvlněný, většinou s nadmořskou výškou do 100 m. Nejvyšší vrchovinou jsou Vidzemské pahorky s nejvyšší horou, která jen lehce přesahuje výšku 300 m n. m. Významný podíl na celkové rozloze (28 %) má orná půda, celých 6 % plochy pokrývají bažiny.

Rozloha:

64 589 km2, což je rozloha srovnatelná s Litvou či Irskem a jen o pětinu menší než rozloha České republiky

Státní zřízení:

parlamentní republika
Lotyšsko je unitární stát, který se dělí na 110 municipalit a 9 měst. Kromě toho jsou ústavou uznány i čtyři historické regiony (byť nemají zcela přesně vymezené hranice) – Kuronsko (Kurzeme) na západě, Livonsko (Vidzeme) na severu, Latgalsko (Latgale) na východě a Zemgale ve středu země na jih od Rigy.

Obyvatelstvo:

Lotyšsko čítá cca 2 miliony obyvatel, podobně jako např. Slovinsko. Počet obyvatel se v posledních letech snižoval, protože úmrtí je více než porodů a zároveň je více emigrantů odcházejících do zahraničí než přicházejících imigrantů. Stejně jako Estonsko má i Lotyšsko velmi nízkou hustotu zalidnění (na jeden km2 připadá 31 lidí, zatímco v ČR má tento údaj hodnotu 133, ve zmíněném Slovinsku 102). Problémem je oproti západním zemím relativně nízká pravděpodobnost dožití.

Hlavní město:

Skoro třetina obyvatel Lotyšska (747.000) žije v hlavním městě Rize. Riga, nejstarší lotyšské město, byla založena v r. 1201. Kulturní a historický význam Rigy byl oceněn zapsáním historického centra na seznam světového kulturního dědictví UNESCO

Jazyk:

Jediným úředním jazykem je lotyština (mateřský jazyk pro 56 % obyvatel), která se řadí mezi baltské jazyky a je tedy součástí indoevropské rodiny jazyků. Není bez zajímavosti, že lotyština převzala z češtiny v rámci gramatické reformy používání čárek a háčků.

V roce 2012 hlasovali Lotyši v referendu výraznou většinou proti tomu, aby se stala druhým oficiálním jazykem ruština, kterou přitom hovoří 34 % obyvatel, tedy více než kolik je v zemi etnických Rusů. Také řada Lotyšů stále umí rusky (v době okupace Sovětským svazem byla ruština povinným jazykem ve školách) a tento jazyk se běžně používá ke komunikaci. Mezi mladými se už ale výrazně prosazuje angličtina.

Měna a kurzy:

Lotyšská měna je euro.

Geografické ukazatele:

Lotyšsko leží na východním pobřeží Baltského moře. Pobřeží je málo členité, s širokým Rižským zálivem. Povrch země je nížinný nebo slabě zvlněný, většinou s nadmořskou výškou do 100 m. Nejvyšší vrchovinou jsou Vidzemské pahorky s nejvyšší horou, která jen lehce přesahuje výšku 300 m n. m. Významný podíl na celkové rozloze (28 %) má orná půda, celých 6 % plochy pokrývají bažiny.

Nejvyšší hora
Gaiziņkalns (312 m), která leží v regionu Livonsko nedaleko městečka Madona. Přes malou výšku kopce jsou na jeho svazích vybudované lyžařské svahy.

Nejnižší bod
Baltské moře (0 m)

Největší řeky
Lotyšsko má hustou říční síť, přičemž všechny řeky ústí do Baltského moře. Největší řekou je Daugava (Západní Dvina), která pramení v Rusku, přitéká z Běloruska a do moře ústí v hlavním městě Lotyšska Rize. Dalšími významnými řekami jsou Lielupe, Gauja (jediná velká řeka, která začíná i končí v Lotyšsku, dlouhá 460 km), Venta a Salaca.

Jezera
V Lotyšsku se nachází mnoho ledovcových jezer. Největší je jezero Lubāns (rozloha více než 80 km²), které leží v rozlehlé bažinaté kotlině na východě země.

Podnebí:

Klima je mírné a přímořské, směrem k východu roste jeho kontinentalita (tj. léta jsou teplejší a zimy chladnější).

Místní kuchyně:

Gastronomie Lotyšska je ovlivněná baltskými sousedy a kuchyněmi někdejších dobyvatelů země. Jídla jsou často velmi tučná, zato jen málo kořeněná (využívá se černý pepř, kopr, kmín). Lotyši pojídají hodně masa (nejběžnější je vepřové), klobás a sádla. Díky Baltskému moři se konzumují také ryby včetně uzených a syrových (sledi, šproty, mořské štiky, pstruzi, lososi, úhoři). Základní potravinou lotyšské kuchyně je lehce nasládlý žitný chléb (rupjmaize) a dále všudypřítomné brambory (i ve formě hranolků), pšenice, ječmen, vejce, kapusta či cibule.

Lotyši milují mléčné výrobky a konzumují jich veliké množství. Ať jsou to sýry (siers), tvaroh (biezpiens), kysaná smetana (skābais krējums), zakysané mléko (rūgušpiens) a jiné. Kefír se prodává i v restauracích jako alternativa k nealkoholickým nápojům. V létě se sbírají lesní plody, na podzim houby a ořechy. Velké popularitě se těší med, Lotyši jsou vášnivými včelaři. Zajímavostí lotyšské kuchyně je konopné máslo vyráběné ze semínek konopí.

Lidé si zde rádi pochutnají na palačinkách (pankūkas), bramborácích (kartupeļu pankūkas) nebo ruských pelmeních. Maso dostanete nejčastěji ve formě kotlety nebo smaženého řízku. Z omáček se používá zálivka z kysané smetany či houbová omáčka.

Oblíbené a běžné jsou polévky, především různé vývary se zeleninou, nudlová polévka, polévka z červené řepy, ruská soljanka, kapustová polévka, a dokonce polévky ze šťovíku (tzv. zelený boršč) nebo z kopřiv.

Suvenýry:

Tradičními suvenýry z baltských zemí jsou pak místní rukodělné výrobky. Koupit se tu tak dají pletené rukavice, ponožky, krajky, knihy vázané v kůži, prostírání, jantar, dřevěné vyřezávané předměty.

Časové pásmo:

Časové pásmo je GMT +2, tudíž je tu o hodinu víc než Česku jak v letním, tak v zimním čase.

BÍLÉ NOCI V RIZE - Lotyšsko

BÍLÉ NOCI V RIZE

Letecky
Snídaně
Další termíny od 14 990